Pokud zde píši o zahradě, je to univerzální příměr pro všechny druhy obhospodařované půdy. Uvedené myšlenky a postupy jsou aplikovatelné jak na zahrádku o 20x20m tak o farmu na tisíci hektarech. Hlavní aktér je zde nazýván zahradníkem, ale může to být stejně tak farmář nebo statkář.
Duše zahrady
Jak se tvoří zahrada, formuje pozemek nebo buduje farma?
Všichni máme své představy a přesvědčení jak svět funguje a to, co si nosíme v sobě, předáváme i pozemku na kterém hospodaříme. Naše zahrada je živoucím zosobněním našeho vnitřního světa. Proto i naše zahrada trpí podobnými potížemi z hlediska zdraví, jako my. Pokud máme potíže s trávením, je možné, že i naše zahrada nepřijímá živiny, jak by měla a ani výsledné produkty nejsou, co by mohli být. Často se mě lidé ptají: „Jak je možné, že u sousedů mají tak krásné, zdravé plodiny, jak to, že tam to jde a tady, kousek vedle, to nejde?“
Je to tím, že co máme v sobě, na nevědomé úrovni předáváme zahradě. Co nevychází ze člověka zevnitř, nezmění silou ani chemickými přísadami. Je to stejné, jako když má někdo potíže s klouby a vezme si prášek na bolest. Stav to nezlepší, jen se na čas zklidní. Zahrada nepotřebuje na čas zklidnit, potřebuje lásku a vyrovnanost člověka, jenž ji tvoří. Člověk o sebe potřebuje pečovat a dát prostor svým emocím, potlačeným bolestem i zapomenutým křivdám. Všechno se odráží v jeho vnějším světě. A především v tom, co tvoří. Také vaše zahrada má ducha, duši i tělo a tak je k ní třeba přistupovat.
Rostliny jsou velmi silné bio-rezonátory a vnímají každý pěstitelův výkyv emocí. Reagují na jeho péči i na jeho lenost. Cítí jeho starost o ni, a pokud se jeho pozornost zaměří jinam (nebo prostě na ni nemá čas), smutní. Její smutek přitahuje choroby, žravé škůdce. Týká se to stejně tak běžných starostí v práci či v rodině, jako když přejde pozornost na jiný koníček. Zahrada začne „pustnout“ nedostatkem lásky a péče a i vlivem negativních emocí pěstitele získává příznačné choroby. Objevují se nové plevele nebo brouci, plíseň či hniloba. Ač jsou možnosti, jak eliminovat tyto vlivy hnojením a dalšími postupy, které v péči o zahradu nelze vyčlenit, tak vlastní rozpoložení pěstitele je ta nejhlavnější přísada. Zahrada je zrcadlo zahradníkových emocí a duševních pochodů. A péčí o zahradu nepečujeme jen o ni, ale také o svou vlastní duši.
Kromě působení duše zahradní
ka na zahradu, působí duše prostoru a kosmu. Jsou to planetární a lunární vlivy a síly z mimosmyslového světa jako jsou přírodní bytosti a procházející duše, které se zde zapomněly nebo zde prostě nechaly svůj otisk. Místo s pozůstatky dřívějších dějů si tuto energii nese dál. Lidé mohou z místa odejít, ale jejich duševní otisk zůstane v domě i místě, na kterém žili a působili. Proto, aby se tyto negací zanesená místa očistila, přitáhnou si k sobě lidi a nové pěstitele se stejným či podobným problémem. Nový zahradník si žije dál svým životem a nevědomky přispívá buď k jeho očistě, pokud si své bolesti uvědomuje a v zrcadle dění i zpracovává, nebo prohlubuje jeho utrpení.
S jakým vědomím pracujeme na zahradě, co si neseme ve svém vědomí, předáváme do hmoty. Vytváříme prostor jak pro dobré energie a bytosti s tím spojené tak pro ty nepohodlné. Jsme propojeni se vším, s půdou, rostlinami, mravenci. Vše si vytváříme svými postoji, ať už jsou to postoje láskyplné a svědomité nebo nenávistné a hamižné.
Je to srdce každého zahradníka, jeho duše a rozpoložení, co tvoří jeho zahradu, a proto není nic podstatnějšího v jeho tvoření než to, aby jeho duše byla v souladu s jeho srdcem. Pak bude v souladu se zdravím i vše, co vytvoří.
Pro inspiraci experiment o lásce, ignoraci a nenávisti k rostlině: http://vimeo.com/95391748
