Polemika nad politickou situací a agrohomeopatií

Politická situace naší země a potažmo i uprchlická celoevropská krize se dá velmi snadno přirovnat k našemu zemědělství.

Co se stalo s naším zemědělstvím po válce?

Jedna politická strana se rozhodla o tom, že se bude „zemědělčit“ centrálně. Žádné větší hospodářství nesmělo hospodařit samo, na vlastní propocené triko. Krávy se odvedli do centrálních kravínů, dostaly štítky s čísly (asi až později, když už to chtěli mít pod kontrolou), vydojili je a pak poslali na jatka. Už to nebyla Mařka ani Stračena, která byla opečovávaná jako domácí poklad, byla to jen kráva na mléko s pořadovým číslem. Že by to byl začátek likvidace individuality?

Pozemky, které jedna rodina obdělávala někdy i po staletí, byly vyvlastněny a meze rozorány. Zničila se diverzita hospodářské půdy, krajiny.  Přece jen, každý hospodář si hlídal svoje pole, byl z nich živ a staral se o to, aby i půda byla živá. Takže střídal plodiny, hnojil chlévským hnojem. Řešil sucho nebo povodně. Chrousty posbíral, na mšice poslal slunéčko sedmitečné. Po válce, kdepak copak, všechna pole na jedno brdo. Poslední skuteční zemědělci vymřeli a teď už se hospodaří pro výdělek, ne pro zachování toho nejcennějšího zdroje, co vůbec jako česká země máme. Ale hezky se rozčilujeme nad tím, že máme zničenou a vyčerpanou půdu, že?!

Když se po revoluci začalo s vracením zabavené půdy, už málokdo chtěl ještě hospodařit, lopotit se a dřít. Půda se rychle rozprodala. Komu? Koukněte se kolem! Copak se to asi děje, že tu máme všude řepku? Že se pěstují plodiny na bioplyn a vypěstované jídlo dovážíme z bůhví odkud a bůhví jaké kvality? Pročpak se tak vehementně rozčilujeme nad tím, jak je to všechno špatně? Kdopak tohle dovolil? Jak je to vůbec možné?

Jednoduše …

Člověk je od povahy líný tvor, rád si zanadává, hodí vinu na druhého. Ale aby se zamyslel nad tím, jak to vlastně všechno sám zpackal, to už ne. Pocházím z vesnice v CHKO Jeseníky. Starosta se rozhodl z vesnice udělat stavební parcelu. Veškerá, dříve obdělávaná pole se převedla na stavební pozemky a tam, kde jsem jako dítě sbírala mateřídoušku, pampelišku, kopřivu, lipový květ, nyní roste jeden barák za druhým. Žijí v nich lidé, kteří nemají žádný vztah k půdě, na které se rozhodli stavět. Žádné pouto, žádná snaha o zachování krajiny. Nezajímá je okolí, mají krásně vysekané zahrádky, na kterých nic nekvete. Jsou tam jako ty krávy v kravíně pod číslem domu, který je identifikuje. Takový jakýsi moderní kravín si tam pořídili. 

Teď ještě ta agrohomeopatie…

V agrohomeopatii jde především o to, aby se vytvořila rovnováha. Nesnaží se vybít ty, co tam chodí se přiživit – parazity, škůdce. Tito příživníci se tam objeví ve chvíli, kdy jsou půda a prostředí jednosměrně zatěžovány. Škůdci jsou ukazatelem problému, ne problémem samotným. Nejde jim o to, být králem, snaží se jen vytvořit ztracenou rovnováhu. Na chudé vyčerpané půdě, na monokulturách se jim dobře daří. Příroda se snaží jen o to, aby to zase bylo v pořádku. Přijde kalamita v podobě škůdce nebo onemocnění proto, aby tam prostě to nemocné, slabé nerostlo. Aby se mohlo zase vytvořit prostředí vhodné do krajiny, kde pak škůdce není škůdcem, ale prostě biologickým druhem, který tam žije. (jestlipak to není nějak podobné těm uprchlíkům, co nám sem pochodují)

Uprchlíci

Vytvořili jsme si monokulturní český stát. Jsme Češi. Já jsem na svoje češství hrdá. Jsem ráda Čechem. Miluji svoji zem. Po válce, kdokoliv nebyl Čech, upaloval pryč. Měli jsme tu dlouho jen českou národnost. Pak jsme sem pustili Asiaty v rámci pracovních pobytů, no, to už je jiná kapitola.

Naše téměř monokulturní krajina, a to můžeme klidně přidat do výčtu i smrkové lesy a další, si přímo říká o nájezdy dalších kulturních druhů, jako třeba nyní. Protože … pročpak se to asi děje?

Přírodní druh, pokud je sterilně monokulturně chovaný, nemá šanci na dlouhodobé přežití. Vidím tuto souvislost s tím, co se nyní děje. Zákonitě přijde vyčerpání a kolaps.

O co se snaží naši „samovládnoucí sousedé“? Pouze jsme vyměnili vládu jedné strany, za vládu EU – což jak vypadá, je zase vláda jedné země. Srandy kopec že?! Jen se rozšířil prostor, ze kterého můžeme vidět, jak se situace stále opakuje.

V esoterických kruzích se tomu říká zrcadlení. Zrcadlení je prostě všude. Jen se koukněte…

Chceme-li něco změnit, začněme doma, na svých zahrádkách, na polích okolo, a pak v celé zemi a na celé Zemi. Zdrojů je dost, půdy je dost. Uživíme se všichni. Potom, ačkoliv se to zdá nepravděpodobné, žádná uprchlická krize nebude. Jen sem přijdou lidé, kteří potřebují dočasně pomoci. Využijí naší pohostinnosti a půjdou dále.

Dokud nezměníme myšlení z ekonomicky-prospěchářského, tak nám vždy bude někdo diktovat, co se u nás bude dít. Náš lidský mamon a lenost zvítězí.

Peníze hýbou světem i našimi poli, kulturou, školstvím, zákony. Ale, kdo je zákon? Kdo si volí zákonodárce? Že bychom to byli my sami???

Volme si to, co je prospěšné pro krajinu, pro lidi, ne pro naše kapsy. Bude nám tu všem lépe. Budeme žít beze strachu z uprchlíků a příživníků. Protože přátelé, karma a zrcadlení prostě je.

Mějte příjemný čas

Hanka Fabijenna Goldová