Moje cesta k agrohomeopatii

Homeopaticky léčím lidi i zvířata. Jak jsem se dostala od léčby lidí k léčení rostlin?!. Nebylo to hned. Čím více jsem si myslela, že svojí radou a doporučením léčby lidem pomáhám, tím víc mi bylo jasné, že pokud lidé nezmění svůj životní styl, tak veškerá moje pomoc, ať už bylinek nebo homeopatická, jim nemůže zachránit zdraví, pokud oni nebudou sami se snažit se svým způsobem života něco dělat.


Nejlepší příklady mám sama ve své rodině, tam se stále razí heslo: „tělo má jít do hrobu zhuntované“ a o kvalitě jejich života nemá smysl polemizovat. Jak to bývá souhra náhod, dostala se ke mně informace o toxických látkách. Nebylo to příjemné čtení. Zhruba 212 toxinů nám všem koluje v krvi již při narození. Dostáváme je do „vínku“ už u mámy v děloze. Toxické látky jsou všude – je to neustálý koloběh – přecházející z matky na děti, z dětí do vody, do půdy, kde se vracejí zpět.

A to je velmi podstatné, příroda většinu z nich není schopná zpracovat, a tak je zapojuje do koloběhu v podobě toho, co zase jíme .. tak že je předává vodou do ryb, které pak baštíme (například pesticidy, fungicidy, hnojiva atd – vše co házíme na naše pole), nebo také do pšenice – baštíme bio chléb – a myslíme si, že to děláme pro naše zdraví. Nicméně, kde asi vyrostla tahle pšenice? Na jiné planetě? .. To určitě .. roste tu s námi, spolu s námi obsahuje stejná svinstva, která jsme si do sebe nacpali my sami.

Těch 212 toxických látek je jen to co zjistili u průměrných běžných lidí žijící v běžné populaci. Jak by asi dopadlo měření u těch, kdo žijí v zamořených průmyslových oblastech a stravují se například stravou ze supermarketů a fastfoodech?

Tak jsem si postupně uvědomovala, že tahle situace je všudy přítomná a nelze před ní utéct, (leda tak nejlépe na jinou panenskou planetu, ale tu bych zamořila už jen tím, že bych na ni přišla) a bláhově jsem se domnívala,  že když budu svoje děti krmit zdravě a nejlépe z toho, co sama vypěstuji budou přece ušetřeni toxického spadu.

Přicházela jsem na to, že je potřeba dát Zemi čas na regeneraci, na obnovení přirozené rovnováhy. Že nepomůže moje rozčarování nad zamořenými potravinami, stále více se rodících nemocných dětí. Je potřeba začít u sebe!

Moje rozhodnutí používat homeopatické léky na rostliny se zlomilo ve chvíli, kdy mi mšice totálně napadli papriky ve skleníku. No a můj manžel nelenil, a přispěchal s radou: „to postříkám Biolitem a bude klid“. No dodnes nevím, jestli to myslel ze srandy nebo smrtelně vážně. Na co se teda lopotím, když si to tu zase zamořím ……

pokračování …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *