Ekologické zemědělství a homeopatie: Životaschopná alternativa k rozšířenému chemickému průmyslu

V zemědělství se plodiny neustále stříkají jedovatými prostředky. Rostliny žijí ve sterilním prostředí (jako takové je také jediné, ve kterém mohou žít), a tak nemají možnost vytvořit si jakýkoliv typ obrany. Výsledkem je, že jsou stále slabší a slabší a potřebují více a více péče. S rostlinami se děje to samé jako v medicíně, kdy zneužívání antibiotik ničí jakýkoliv obranný systém člověka a musí se používat více a častěji léky na úkor přirozeného zdraví.

Komplexní přístup
Homeopatie pečlivě studuje a zkoumá všechny vlivy a spolupracující faktory, které se podílí a ovlivňují stav nemoci. Nejdříve identifikují příčinu disharmonie v těle a zaměří se na posílení obranných schopnost jedince. Homeopatické přípravky jsou primárně určeny k působení v hloubce každého organismu, který posílí a stimuluje k udržení zdraví. Každý organismus v nemoci vyžaduje svoji léčebnou informaci, která zahrnuje všechny stávající příznaky a i příznaky minulé, vliv okolního prostředí, genetické zatížení a chování subjektu, taktéž jeho psychiku.

Homeopatie nikdy neléčí jen symptom, ale hledá celkové, vše zahrnující vyvážení funkcí, které sebou přináší uzdravení a také všechny druhotné symptomy, spojené s primární patologií. Ekologické rovnováhy (jak v těle, tak v životním prostředí) může být do-saženo pouze prostřednictvím podáním takového přípravku, které stimuluje tělo k reakci na zranění v jeho vlastním životním prostředí a napomůže tak k uzdravení.

Homeopatické přípravky pouze stimulují k léčebné reakci.

Je však chybou si myslet, že podání například dusíku v potencované podobě, pomůže dnes již téměř sterilní půdě bez stopy humusu a mikrobiální činnosti, ke zvýšení výnosu pěstovaných plodin.

Půdu je třeba oživit

Zemědělci se ptají, proč mají používat tyto prostředky, když se jim nezvýší výnos, když aplikace těchto prostředků do půdy má tak malý účinek. Dokud zemědělci nepochopí původ a filozofii homeopatie, budou vidět jen málo výsledků. Je důležité si připomenout, že v zemědělství nejde pouze o zvýšení výnosů, ale také o udržení a ochranu půdního fondu pro další generace. Půdu je potřeba nejdříve oživit a revitalizovat. Obnovit činnost půdních mikroorganismů. Pěstovat vhodné plodiny tak, aby se jednostranně půda nevyčerpávala.

Nelze si myslet, že forma takzvaného bio-hospodaření je postačující k obnově značně biologicky vyčerpané půdy. Jen zdravé, na humus bohaté půdě, lze pěstovat zdravé a odolné plodiny. Nestačí tedy jen bio-hospodařit. Je třeba zaměřit se i na půdu, ve které plodiny pěstujeme. Jen tak zkrátíme tento ozdravný proces půdy. Tedy úkolem číslo jedna je umožnit plodinám růst ve zdravém prostředí. Následně ubude škůdců (kteří si přirozeně vybírají oslabené plodiny) a chorob a rostliny tak budou odolnější a vytvoří si přirozenou ochranu.

Alternativa
Homeopatie jako věda, která se zabývá i zemědělstvím, může být životaschopnou alternativou k všeobecně rozšířenému procesu chemického průmyslu. Je to příležitost pro lidi, kteří nechtějí vidět pole jako sterilní substrát pro pěstování hybridních rostlin chráněných prostřednictvím systematického vyhlazování všech „nepřijatelných“ organismů. Homeopatie nabízí alternativu pro ty, kteří chtějí snížit ve svém hospodaření neustálé podávání jedů. Homeopatie nabízí metody léčby a kontrolu přirozeného fungování těla, které si samo vytvoří prostředky na svoji obranyschopnost.

Aby to bylo možné, je potřeba a nejen žádoucí, ale také nutné, aby organismus (ať už rostlina či zvíře) reagoval v rámci vyváženého ekosystému. Jednotlivec musí být schopen úspěšně reagovat na řadu faktorů (klima, voda, půda, výživa, struktura…) a zemědělec je musí brát v úvahu.

Je nutné si uvědomit, že používáním vhodných druhů sadby, pěstováním, mícháním odrůd, meziplodin a rotace plodin, sledováním stavu půdy (jak organické, tak anorganické složky a její struktura), udržováním humusu, také využitím veškeré péče nutné pro udržení rovnováhy ve vlastním ekosystému, se maximálně omezí nadbytečné používání chemického ošetření a zvýší se biologická hodnota plodin.

Narušený ekosystém
Zemědělec si často neuvědomuje skutečnost, že chemickými postřiky způsobuje díru v ekosystému, a že ji brzy zase něco vyplní. Neví, že tím postřikem pravděpodobně také zabíjí dravce jako přírodního a přirozeného nepřítele škůdce. Neví, že tak brání přirozenému výběru. Jedinou věc, kterou vidí, je mšice nebo plíseň, proti kterým se musí bojovat všemi dostupnými prostředky. Zemědělec pravděpodobně ani neví, že jsou plodiny dost možná nateklé vodou a citlivé z důvodu přebytku dusičnanů v půdě způsobené přemírou nevhodné-ho hnojení za vidinou vyšších zisků.

Zemědělské plodiny byly omezeny na výrobu průmyslového typu, ve kterém je rostlinné společenství slabé a „rozmazlené“  a mohou přežít pouze prostřednictvím drahých ochranných chemických prostředků.

Homeopatie na druhé straně k tomuto vybíjení, má prostředky, jak povzbudit a stimulovat zevnitř prostřednictvím harmonického vývoje rostliny v rovnováze ve svém vlastním ekosystému, který je přirozeně stabilní a chrání se ve vztahu k malým změnám životního prostředí.

Použití homeopatie se neslučuje s používáním dalších chemických látek, ale právě použitím malého množství dávek, které působí pouze na daný problém a bez dalších vedlejších účinků.

Znečištění vod

Některé herbicidy brání rozvoji pěstování některých druhů plodin po celá léta. Další hrozbou je znečištění spodních vod způsobené nadměrným hnojením a dalšími chemickými látkami, které tak kolují v celém ekosystému planety.

Pesticidy, které končí ve spodních vodách, také zůstávají právě tam, kde byly použity a to na ovoci a zelenině. Rezidua pesticidů na potravinách je ožehavý problém, který se stále zlehčuje. Statistiky v celé Evropě i v zahraničí ukazují na přítomnost toxických látek v zemi v různých procentuálních hodnotách. I když je přísná legislativa, všeobecně se tyto nařízení nerespektují. Mnoho látek má tzv. „intervaly“ od 15 -20 dní, a přitom se provádějí postřiky klidně jeden až dva dny před sklizní. Například saláty se stříkají a sklízejí denně. Desítky postřiků proniknou ovocem či luštěninou, kterou mají chránit před hmyzem a škůdci, a tam zůstanou, dokud se ne-dostanou na náš jídelní stůl. Toto je tragická realita: každý den desítky různých chemikálií. Různé bolesti hlavy, pocity slabosti, zvracení nebo boleti kostí jsou způsobeny těmito látkami, aniž bychom toto věděli (v plodové vodě již vědci odhalili přítomnost 212 toxických látek). Kolik nádorových onemocnění způsobují tyto látky jako aktivní přispívající faktory.

Toto není jediný důsledek používání škodlivých látek v zemědělství. Stejně důležitá je kontrola kvality biologických produktů země, a to je bohužel zcela ignorováno odpovědnými orgány. Nedbalé zacházení nebo jinak špatně ředěná chemická hnojiva, jak je běžně používáno v naprosté většině případů, mění procentuální složení konečných postřiků.

Nejčastější poškození je obsah vody v plodinách. Rostliny mají zvětšené a oteklé plody, které těší výrobce vzhledem k výraznému nárůstu hmotnosti (zvýšení podílu vody odhalili ti, kteří například prodávají sušené plody). V závislosti na „zavodnění“ plodů se liší i další mikrofaktory jako je obsah esenciálních aminokyselin a také minerálních látek. Zvýšený obsah dusičnanů je příčinou mnoha lidských a zvířecích nákaz. Tyto změny způsobují nízkou kvalitu potravin, co se nutričních hodnot týče, a také výrazně omezují schopnost obrany proti vnějším vlivům jako škůdcům či chorobám.

Chemický koktej v jídle

Zdravotnické koncerny vydávají studie na doporučené množství mikro a makro prvků, které jsou nutné pro „zdravé“ fungování lidského organismu a prevenci chorob. Přestože se stravujeme „zdravě“, běžně produkovanou zeleninou a ovocem tyto důležité prvky do těla nepřijímáme. Oni tam prostě, v tom objemu stravy nejsou. I když dbáme doporučení o denním příjmu ovoce a zeleniny, kromě zdraví prospěšných látek do sebe vpravujeme stále větší a větší množství pesticidů, než kterékoliv generace před námi. Každý den přijímáme „chemický koktejl“ nebezpečných látek a přispíváme tak k rozvoji především farmaceutického/chemického průmyslu, jelikož nejen my ale i naše děti jsou stále častěji nemocné a slabé a bez dodávaných vitamínů se obejde jen málokdo. Přitom využitelnost těchto chemicky upravených látek v podobě kapslí a pilulí je minimální (uvádí se 10%).

Biologické kvality potravin se studují pouze v případě, kdy nějaký její nedostatek brání v průmyslovém zpracování produktu. Ukázalo se například, že pícnina, která byla použita ke krmení, znemožnila vyrobit sýr bez přídavku použití sušeného mléka.

Zatímco úmrtí z infekčních chorob byly sníženy téměř na nulu, rostou dnes de-generativní onemocnění, jako je například rakovina, srdeční onemocnění, onemocnění trávicího traktu. Stále je snižována kvalita života – jak nekvalitně jíme, tak také máme odolné tělo – stejně tak nezdravá a nemocná půda je náchylnější k nemocem.

Takový je koloběh rotující ve spirále, kdy oslabená těla rodí oslabené a náchylné jedince. Jíme nekvalitní a che-micky nadopované potraviny a rodíme děti, které jsou slabé a tak je chemicky dále přikrmujeme umělými náhražkami. Bohužel spirála se nezastavuje, ale naopak se oslabení jedinců stále prohlubuje. Vlivem nutričně nekvalitní stravy ženy především ve vyspělých státech, mají ženy stále častější potíže s oplodněním, muži jsou stále častěji neplodní a rodí více a více nemocné děti, které odcházejí již z porodnic s balíčkem léků na „nevyléčitelné“ choroby.

Začít je třeba u půdy

V této chvíli je nasnadě cesta, jak z této stále více upadající spirály ven a to zkvalitnění stravy a prostředí ve kterém se plodiny pěstují. Je potřeba začít u půdy, která se ozdraví a revitalizuje. Obnovit její přirozenou půdní rovnováhu je nejdůležitější úkol. Na takovéto půdě lze pěstovat zdravé a hodnotné plodiny, které budou k užitku jak zvířatům, které budou také přirozeně zdravější a odolnější, tak lidem, kteří budou v takovém prostředí žít a plodiny jíst.

Je to cesta na několik let, nikdy se takovéto změny nedějí přes noc. Nestačí pouze jedna aplikace a problém je vy-řešen. Je tu potřeba dlouhodobé spolupráce na řešení individuálních problémů, které každá farma má. Žádná farma není stejná. Jako není stejná oblast, ve které se nachází, tak není ani totožná historie a ani lidé, kteří na místě žijí. Vše vzájemně spolupracuje a spolupodílí se na vytváření prostředí. Pokud se jednostranně posílí odolnost například krav na pastvě, nemá to dlouhodobého trvání. K ozdravení je nutné zahrnout vše – od zemědělce až po pastviny či pole. V prvé řadě musí zemědělec pochopit a žít pro zem, se kterou hospodaří. Umožnit jí také spolupracovat s rostlinami, které se tam pěstují. Tak jak to uměli naši předci. Jít v souladu s půdou a prostředím. Jíst hodnotné potraviny a pít čistou vodu. Pak budeme moci zase plodit zdravé děti. Nejde jen o náš kraj, jde o celou planetu. To, co nastříkáme na naše pole, se s prvním deštěm spláchne a dále putuje. A i když je škodlivá látka několikanásobně naředěná, nikdy se úplně neztratí, podílí se na celém koloběhu planety. Můžeme nečinně přihlížet a podílet se na této devastaci, nebo můžeme něco změnit. Začít však musíme u sebe.

Přeji všem hodně zdraví a šťastných chvil ve své práci a životě.

HG
774865851

Článek je TAKÉ uveden v bulletinu NAŠE PRO-BIO -BŘEZEN 2013

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *