Svobodná volba

Je to moje, tvoje, naše, jejich SVOBODNÁ VOLBA. Je to svobodná volba všech, rozhodnout se, jak naložíme s darem, který máme. Máme dar života.

Máme volbu, jak budeme zacházet s darem života vlastního i darem žít na Zemi. Používáním pesticidů neohrožujeme jen svoje zdraví, ale zdraví celé planety. Když zvolíme jinou formu ochrany zemědělských plodin sami za sebe, uděláme sice málo z hlediska celé planety, ale velmi mnoho z hlediska ekosystému, ve kterém žijeme.

Použitím homeopatik na rostliny nejen že neprobíhá masová likvidace žádného druhu, ale také „škůdci“ mají svobodnou volbu. Rostliny po ošetření mají v sobě „informaci“, že tohle pro ně není „dobré“ k jídlu a jdou se prostě nabaštit jinam. Tím nevzniká ani přemnožení jiného druhu škůdců po uvolnění prostoru vyháněným druhem, ani případná likvidace a tím i například hlad ptáků, kteří se „škodlivým“ druhem hmyzu živí. Mšice si například zvolí jinou rostlinu, na které se mohou množit, nebo se prostě jen nepřemnoží. Nemusí se přemnožit na paprikách ve skleníku. Mají volbu a my také. Hubícím postřikem nelikvidujeme pouze je. Dopad je obrovský. Každý skleník i foliovník mají své klima, svůj ekosystém, a ten je vždy užitím chemických prostředků narušen a připraven pro vstup dalšího škodícího druhu. Po chemickém zásahu se stává „mrtvým“ místem .. také naše zemědělská půda, planeta ..

Homeopatika nejsou jedinou alternativou k chemikáliím, zato jsou jednou z možností i volbou.

Máme volbu, jak se životem svým i životem kolem nás naložíme.

HG

Problematika pesticidů

výňatek z Katalogu opatření, č.18, z roku 2005, Omezení negativních vlivů pesticidů na povrchové a podzemní vody

 

Problematika přípravků pro ochranu rostlin (dále již pesticidů) a jejich vliv na povrchové a podzemní vody je velmi složitá. Prvním velmi výrazným kritériem jsou fyzikální a chemické vlastnosti pesticidů. Skupinu pesticidů nelze shrnout do jediné svými vlastnostmi blízké skupiny látek.

Rozdílnost vyplývá již ze samotné definice:

Pesticidy jsou chemikálie používané proti škodlivým živočichům, plevelům a parazitickým houbám, které ohrožují zemědělské, zahradní a lesní rostliny, zásoby potravin a zemědělských produktů, průmyslové materiály (textil, kůži, dřevo), užitečná zvířata nebo i samotného člověka (Cremlyn, 1978). Většinou se dělí na herbicidy, rodencitidy, moluskocidy, fungicidy, baktericidy, akaricidy a insekticidy. Mezi nejvýznamnější skupiny patří insekticidy, fungicidy a herbicidy.

Obecně je v zemědělství v České republice používáno cca 250 účinných látek. Druhy těchto používaných látek se liší podle převahy pěstovaných plodin v specifickém území a v jednotlivých rocích i podle seznamu povolených látek na ochranu rostlin. S rozšířením aplikace pesticidů vzniklo však i mnoho problémů. Dostalo se tak do oběhu tisíce tun chemických sloučenin, mnohdy dosti toxických nebo s jinými nežádoucími vlastnostmi. Nadměrné používání pesticidů a jiných cizorodých látek se projevuje v konečné fázi zvýšenou zátěží organismů a narušení jejich fyziologických procesů. Pesticidy se dnes používají na 95 % zemědělské půdy. Účinku pesticidních látek jsou vystaveny všechny složky biosféry – vzduch, půda, voda, ale i rostliny a živočichové.

Pesticidy, které byly použity na velkých plochách, mohou být prudkými dešti splaveny do toků řek, rybníků a oceánů. Zdrojem znečištění se mohou stát havárie odpadních vod, které jsou způsobeny únikem užívaných pesticidů. Při průniku z plošně chemicky ošetřovaných zemědělských pozemků se mohou pesticidy stát zdrojem znečištění povrchových i podzemních vod.

Rozprášené pesticidy, které nedosáhnou rychle povrchu země nebo hladiny vody, mohou být větrem unášeny ve velkých množstvích do značné vzdálenosti. Průnik pesticidů v půdě je zpravidla minimální, ale záplavy je mohou odplavit do velkých vzdáleností a způsobit např. otravy ryb. Chemicky stabilní pesticidy, především DDT, jsou považovány za jedny z nejnebezpečnějších odpadů. Pesticidy jsou aplikovány skoro na celé ploše orné půdy.

Z celkového seznamu látek patří 6 používaných pesticidů v ČR do seznamu prioritních látek, kterým musí být věnována zvýšená pozornost (příloha X, WFD 60/2000): alachlor, atrazin, chlorpyrifos, isoproturon, simazin a trifluralin. Z toho prioritní nebezpečné látky (ještě vyšší kategorie nebezpečnosti) jsou atrazin, chlorpyrifos, trifluralin. Mezi dalšími relevantními nebezpečnými látkami pro hydrosféru ČR, které se současně používají, jsou látky hexazinon a terbutryn.

Mezi relevantní nebezpečné látky pro hydrosféru ČR, které se podle Státní rostlinolékařské správy nyní nepoužívají jsou pesticidní látky: aldrin, dieldrin, endrin, isodrin, DDT, Alfa –HCH, Beta – HCH a Gama – HCH (Lindan), a od začátku roku 2005 také atrazin. Prakticky všechny tyto látky se však stále objevují v měřitelných koncentracích v povrchových či podzemních vodách.

Téměř všechny pesticidy, označené jako nebezpečné, s výjimkou simazinu, hexazinu a terbutrynu (a od letošního roku také atrazinu) patří mezi 15 nejvíce používaných látek v ČR. Negativní vliv pesticidů na povrchové a podzemní vody je v ČR nejčastěji způsoben aplikací pesticidů na zemědělskou půdu nebo aplikací v železniční dopravě. Bodové zdroje znečištění, tj. nevhodné skladování pesticidů či významné úniky při výrobě jsou v ČR podle současných znalostí nevýznamné.

Při hodnocení nebezpečnosti pesticidů na povrchové a podzemní vody je nutno vycházet ze dvou odlišných přístupů: nebezpečnosti pesticidů ve vodách pro pitné účely, tj, nebezpečnost pro člověka a nebezpečnost pro biologická společenství v povrchových vodách. Obecně platí, že limity nebezpečnosti pro člověka jsou významně vyšší než pro biologická společenství v povrchových vodách. Kromě toho se také může lišit výběr nebezpečných látek. Závazné imisní limity těch pesticidů, které patří do prioritních látek, by měly být stanoveny EU nejpozději do konce roku 2006.

Kromě toho je nutné znát kromě poločasu rozpadu také transportní charakteristiky – migrační schopnost jednotlivých účinných látek a vlastnosti prostředí, zejména propustnost a sorpčníschopnost.

Bohužel z tohoto hlediska je dodnes v ČR shromážděno velmi málo poznatků.

 

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *